Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mechanický pomeranč

11. 10. 2018

Vysoce kultovní záležitost, kterou musí každý filmový fajnšmekr vidět. Hudba prolínající se v úvodní sekvenci mi lehce připomněla motiv z pozdějšího filmu od Kubricka. Osvícení. Kamera je znatelná. Každý znalec pozná, že tohle je rukopis božského Stanleyeho. Vždycky žasnu, jak jsou natočeny interiéry. Jak je strop vysoko a stěny široké. Chodby dlouhé a zároveň ztísněné. Například při scéně u spisovatele v jeho futuristicky laděné vile, šlo postřehnout tolik uměleckých záležitostí zároveň. Píseň "Singing in the Rain" už Vám nebude připomínat slavný romantický muzikál ověnčený cenami. Navždy se Vám vryje do paměti, jako cynická a brutální kulturní vložka, při které si představíte Alexe, jak kope do staršího muže a rozstřihává šaty od jeho ženy, kterou posléze před jeho zraky znásilní. Snímek má různé kapitoly se dá říct. První je o ultra-násilí a sexu, druhá ukazuje Alexe ve vězení a při radikální léčbě, třetí dostane Alexe do stavu oběti a jakéhosi karma efektu. No a poslední je v nemocnici, kdy se hlavní (ne) hrdina dostává do stavu před začátkem léčby. Mechanický pomeranč dostane diváka hned od úvodních titulků. Má osobitou atmosféru a skvělé vedení herců. Malcolm McDowell si evidentně film užíval. Úchvatné veledílo, které i po těch 40 letech nic neztratilo.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář